Hobby svářečky jsou zařízení určená pro domácí dílnu. Vyznačují se jednoduchou obsluhou, malými rozměry a nízkou hmotností. Maximální svařovací proud bývá do 170-ti Ampér. Tyto svářečky mají nízký zatěžovatel* takže jsou určeny pro občasné svařování. Mohou být na obalenou elektrodu (metoda MMA), tyto dělíme na stejnosměrné a střídavé.
Střídavé transformátory mají regulaci buď skokovou přepínačem, nebo plynulou rozptylovým jádrem. Nevýhodou je větší hmotnost a omezené použití elektrod s basickým obalem. Tyto nevýhody odstraňují stejnosměrné svářečky, dnes jsou to ve většině případů tzv. invertory, které mají malou hmotnost, stabilnější oblouk a možnost svařování všemi typy elektrod.
Další skupinou jsou svářečky MIG/MAG pro svařování v ochranné atmosféře, lidově nazývané "céóčka". Svařovací drát se odvíjí z cívky, je podáván podavačem do hořáku, kde dochází k hoření oblouku v ochranné atmosféře inertního plynu (metoda MIG- argonu, helium) nebo aktivního plynu (metoda MAG - CO2). Tyto zařízení jsou vhodná pro svařování slabých plechů, jeklů a opravy automobilových karoserií.
* zatěžovatel se udává v desetiminutovém cyklu při okolní teplotě +40o C. Nejvýhodnější je porovnávat svářečky při zatěžovateli 60%.
To znamená, že svářečka šest minut svařuje při daném svařovacím proudu a čtyři minuty se chladí. Toto odpovídá běžnému pracovnímu cyklu při svařování. Většina hobby svářeček má zatěžovatel při maximálním svařovacím proudu okolo 20%, to znamená, že může svařovat maximálním proudem dvě minuty a osm minut se musí chladit. V případě překročení stanoveného zatěžovatele dochází k přehřátí svářečky
a dojde k aktivaci tepelné ochrany.
